apploud tým

Bali Office: Jak jsme spustili největšího chatbota v ČR z Bali

V srpnu jsme se rozhodli otestovat, zda máme digitální nomádství v krvi. Spolu s týmem jsme odjeli na tři týdny na Bali a práci jsme rozhodně nenechali doma, naopak. Těšili jsme se na nový pohled na věc. S výhledem na nekonečné pláže se hned lépe pracuje. Obzvlášť, když každý den začnete pár tempy v moři.

Vyzpovídali jsme Honzu Konáše, aby nám přiblížil atmosféru.

Kam se jelo? Jak se místo vybralo? Byli do výběru místa zapojení zaměstnanci?

Jelo se na Bali, poblíž města Tabanan. Místo jsme vybírali podle ubytování. Sháněli jsme místo pro 14 lidí, včetně kanceláří, a ze tří možností tato vyšla nejlépe. Prakticky celou organizaci si vzal na starosti Martin, který přišel s nápadem vycestovat s Apploudem. Spočítali jsme si, zda to dává ekonomicky smysl a Martin dostal od vedení zelenou. S celým týmem řešil do jaké země a jakého města konkrétně vyrazíme. Bali není náhodou na vrcholných příčkách zemí, kam rádi vyráží digitální nomádi. Destinace je bezpečná, místní ceny skvělé, rychlost a dostupnost internetu parádní. Vše dávalo smysl. Před finálním schválením dal Martin dohromady orientační cenu letenek a ubytování a zarezervoval náš nový “domov”. Mohli jsme začít balit!

Apploud tým na cestě

Jaké projekty se tvořily?

Rovnou několik!

Například první projekt naší cesty jsme spustili už během letu tam. Let, trvající 25 hodin může být úmorný a my jsme čas využili vskutku nejvíc efektivně, jak to šlo. Jako hlavní programátor tohoto projektu jsem sice narozdíl od ostatních nekoukal na filmy a vypil jsem polovinu ginů s tonicem oproti Mirkovi, ale zvládli jsme to.

Abych se vrátil k otázce, tak během příletu na Bali jsme spustili facebookového chatbota pro Škodu, který navázal na velmi úspěšnou soutěž při MS v hokeji a má za úkol propagaci nového modelu Škoda Kamiq. Během pobytu na Bali jsem pracoval hlavně na nové mapě pro web Zrychlujeme Česko, kam jsme kromě dostupnosti přípojek, připravovali i barevnou reprezentaci rychlosti pevného internetu v ČR. Ondra pak během pobytu na Bali spouštěl soutěž pro Milku. Honza dělal na novém webu Pronatalu, který jsme hned po návratu do Prahy odevzdali klientovi.

Jak jsi zvládal balanc mezi volnem a prací?

Úplně stejně jako kdybych zůstal v Evropě. Každý den se musí kontrolovat detaily okolo našich projektů a jednou za čas je potřeba někomu zavolat a zjistit, zda vše funguje, jak má. Prvních pár dní bylo obtížné najít ten správný rozvrh, abychom skloubili časový posun, práci a ještě turistický program. Na Bali zapadalo slunce kolem šesté večer, v Praze bylo zrovna pravé poledne. Zkoušel jsem proto mít volné dopoledne, ale bylo obtížné se po celém dni ve vlnách nebo na túrách dostat zpátky do pracovního tempa. Postupně jsem si našel nejvhodnější režim pro mě. Ráno jsem vstal, vykoupal se v moři a šel pracovat. Takto jsem strávil čtyři hodiny, následně si dal oběd a po něm jsem byl správným turistou, objevoval jsem krásy ostrova. Jakmile zapadlo slunce, byl opět čas na několik hodin práce, hlavně na vyřizování emailů a telefonátů.

Jaký zážitek z Bali si budeš pamatovat i za rok?

Určitě nebude jen jeden. Nejvíce mě asi překvapilo, jak srdeční byli domorodci. Zčásti to bylo i tím, že jsme byli v části, kde byli zvyklí na turisty, ale i tak na to nejsem z Prahy zvyklý. Dokonce i místní, kteří neuměli slovo anglicky, si mě po týdnu pamatovali a zdravili, kdykoliv jsem se mihl okolo. Chodil jsem k nim pravidelně na večeři - dával jsem si u silnice grilované kousky masa na ohni. Jedna porce stála v přepočtu 30 korun.

Silným zážitkem byl i výstup na sopku. Chtěli jsme vidět východ slunce a vstali jsme proto už ve dvě ráno. Výstup nebyl nijak zvlášť náročný, ačkoliv jsme potkali turisty s jiným názorem. Nahoru jsme dorazili v 5 hodin ráno. Hned nám bylo jasné, že plánovaný východ slunce nás nečeká, Všechno totiž zahalila mlha. Okolo šesté hodiny ranní se sice mlha trochu rozestoupila, ale slunce vypadalo spíš jako zářivá piha v dálce než jako dechberoucí podívaná. Ani to nám nezkazilo náladu.

Bali výlet

O nejlepším zážitku vyprávím kudy chodím. A neodpustím si ho ani tentokrát. Trval dokonce dva dny. V kruhu tří lidí z týmu jsme se přesunuli na blízký ostrov Nusa Penida. Tenhle ostrov ještě neobjevilo takové množství turistů a nabízí úchvatné pohledy na skalní útvary spojené s okolním mořem. Každý výhled byl ovšem vykoupený tvrdou dřinou v podobě výstupů a neméně snadných sestupů. Ale vždy to za to stálo.

Změnil jsi za tři týdny názor na někoho z kolegů, či došlo k utužení vztahů? Zjistil jsi, že někdo z kolegů má zvláštní zlozvyk nebo libůstku, kterou v běžném pracovním shonu skrýval?

V kancelářích máme skutečně dobrou partu a všichni se dobře známe, Proto se nedá říct, že by mě někdo přímo překvapil. Je pravda, že někdo se po víkendové párty projevil jako opravdový bavič, u někoho jsem zjistil, že je pravý objevitel zajímavostí a skrytých zákoutí. Nejvíce se projevil Mirek jako velký fanoušek jednoho rapového uskupení, s jehož členy jsem chodil na gympl, a dokonce s některými dva roky bydlel.

Jel bys za rok znovu? Kam tentokrát?

Jednoznačně. I na Bali bych se rád znovu podíval, protože tři týdny by mi stačily, kdybych tam byl čistě na dovolené, ale tahle mi zbylo pár míst, které jsem nestihl navštívit. Nicméně ty si rád nechám na soukromou dovolenou a na tři týdny digitálního nomádství bych se určitě radši vydal zase někam, kde jsem ještě nebyl. Napadá mě například Východní Evropa nebo Austrálie.

Další články